CHALANDON, S., Čtvrtá zeď
Sorj Chalandon je francouzský novinář a spisovatel.Jako válečný zpravodaj pracoval v Libanonu, Íránu, Iráku, Somálskou, Afghánistánu a na dalších místech. Romány vydává od roku 2005. Věnuje se individuální a kolektivní paměti, politickým tématům. Ve svých knohách uplatňuje zlušenosti z reportážních cest. Román Čtvrtá zeď nás zavádí střídavě do Francie a do válkou ničeného Libanonu.
Každý máme ve svém životě několik knih, které nás dostanou na kolena. Způsobí na nás tak, že na ně musíme myslet, přemýšlíme nad postavami, dějem, záměrem autora, posláním. Mně se to naposledy stalo se Čtvrtou zdí.
Georges se seznámil se Samuelem Akounisem, řeckým režisérem na akci hnutí Proletářská levice v Paříži v roce 1974. Stali se z nich přátelé, i když je dělilo více než desetiletí věku. Sam se stává kmotrem Georgesovy dcerky, je rodinným přítelem, který neustále někam odjíždí a zase se do Paříže vrací. Teprve později se ukáže, že Sam je žid přeživší šoa a že snaží svou divadelní prací smiřovat znepřátelené strany. Usmyslí si, že ve válkou zmítaném Tripolisu zinscenuje Antigonu Jeana Anouilha. Chce hrát s herci ze znepřátelených stran a ve scénografii reálných sutin. Píše dopisy, shání herce a zdá se, že to nakonec dokáže. Onemocní zhoubnou chorobou a poždádá Georgese, aby jeho záměr dokončil. Georges se v roce 1982 vydává do Tripolisu, aby zjistil, že Samova práce je v troskách, že domluvené neplatí. Trpělivě shání herce znovu, vyjednává s úřady, domluví příměří na generální zkoušku a premiéru. Ve chvíli generální zkoušky se znovu rozhoří boje, příměří neplatí. Společnost se rozprchne a Georges se vrací domů do Paříže. To, co prožil v Libanonu ho však poznamená natolik, že nedokáže v Paříži žít. Musí se vrátit, aby pomohl těm, kteří by ho mohli potřebovat. Netuší, že se vrací přímo do pekelné výhně.
Kniha má výtečnou kompozici. Prolog a epilog tvoří dva citáty J. Anouilha ze hry Antigona (1942). 24 kapitol nese jména postav – divadelních ze hry Antigona (Haimon, Kreon, Antigona) jména jejich představitelů (Imana, Nakad, Copatá Káťa), reálných postav z Georgesova života (Louise, Aurora), ale i postav dále souvisejících s příběhem a životem hlavního hrdiny(Samuel Akounis, Maurice Duruflé, Jean Anouilh). První a předposlední kapitola mají stejný názevTripolis, severní Libanon a je rámcem celého příběhu. Poslední kapitola nese jméno hlavního hrdiny: Georges a je tečkou celého příběhu. Když čtěnář knihu dočte a zadívá se na obsah a hlavou mu běží to, co právě s Georgesem prožil, už jen řazení kapitol a jejich názvy mu přinášejí nová poznání. Autor pracuje v celé knize s metaforou čtvrté zdi. Tak je obvyklým pomyslným dělítkem mezi jevištěm a hledištěm (Georges je také divadelní režisér a jeho žena Aurora herečka), ale i stěnou mezi kulturami, názory, bojujícími skupinami a také zdí mezi mrtvými a živými. A když půjdeme ještě dál, není náhoda, že úplný závěr čtvrté kapitoly je psán jako divadelní scénář a je zakončen promluvou sboru jako každá dobrá divadelní antická tragédie, po které přichází k divákovi katarze. Mocně tomu pomáhá i to, že Georges se právě na úplném konci naprosto ztotožní se Samuelem, kterému před pár měsíci dal slib na jeho smrtelném loži.
Skoro to vypadá, že musí být čtenář málem divadelní teoretik, aby hře porozuměl. Naštěstí to tak není. Příběh samotný je natolik poutavý, že stačí sledovat jen ten. Z vyprávění postav se čtenář navíc dozví ledacos o osudů Řeků za druhé světové války, o levicovém hnutí ve Francii v sedmdesátých letech dvacátého století a o skupinách bojujících proti sobě v libanonské válce na počátku osmdesátých let.
Iva Vachková
Kniha byla zařazena do programu Bubákov čte a byla věnována novostrašecké knihovně, kde si ji lze půjčit.
Čtvrrtá zeď
- Autor: Sorj Chalandon
- Nakladatel: Argo
- ISBN: 978-80-257-1742-4
- Název v originálu: Le Quatrieme mur
- Překlad: Danuše Navrátilová
- Rozsah: 256 stran
- Rok vydání: 2016 (1. české vydání)