ČEN-JÜN, L., Manžela jsem nezabila
Čínský současný román v posledních letech zažívá velký rozkvět a především díky překladatelce Zuzaně Li máme možnost jej poznávat a porovnávat poměrně brzy po prvním vydání (a někdy též i nevydání) v Číně. Román Manžela jsem nezabila vyšel v Číně v roce 2012 pod názvem Já nejsem Lotos Pchanová. Původní název nám Čechům neřekne nic, ale rodilý Číňan hned ví, že ona zmíněná Lotos Pchanová je slavná literární postava z díla Slivoň ve zlaté váze, zlá, krásná a zákeřná žena. A kolotoč metafor se pro čínského čtenáře roztáčí okamžitě, navíc hned mu je jasné, jaký klíč je třeba pro dešifrování knihy zvolit. Metaforami přirovnáními, stálými rčeními a dalšími jazkovými prostředky je román prošpikován. Překladatece je jen ke cti, že našla pro překlad takový způsob, že se český čtenář v knize neztratí a řadu jazykových hříček si může také vychutnat.
Děj je prostý. Devětadvacelietá Lotos je spokojeně vdaná a má s mužem pětiletého syna. Nečekaně přijde do jiného stavu a hned má problém. Dítě si chce ponechat, ale v Číně je regulován počet dětí v manželství a jedna rodina nesmí mít více než jedno dítě. Vymyslí proto skvělý plán. Navrhne manželovi, aby se „naoko“ rozvedli. Ona porodí dítě jako samoživitelka a pak se zase vezmou.
Jenomže během půlroční odluky se manžel zamiluje a znovu ožení a má dalšího potomka s novou manželkou. Lotos to nedokáže pochopit. Nejdříve chce manželovi udělat ze života peklo a obžaluje ho z toho, že rozvod byl fingovaný a že jeho nové manželství je tedy protizákonné. Chce dosáhnout zrušení rozvodu, nového sňatku a pak se chce zase dát rozvést, tektokrát kvůli manželově nevěře. Zahájí tedy dvacetiletý boj za dosažení svého cíle. Vzniká celá řada absurdních situací způsobených byrokratickou povahou čínského státu. Sledujeme Lososinu úpornou snahu (během níž obžalovává další a další osoby, které jí nechtějí být nápomocny v řešení problému) a na druhé straně liknavost, chamtivost, nepoctivost úředníků od těch nejnižších až po důležité stranické činovníky. Těžko říci, zda jsou některé popisované situace spíš k smíchu nebo k pláči, ironie je průvodním jevem celého vyprávění. Některé situace jsou jen analogiemi toho, co jsme u nás v Čechách zažívali také a někdy ještě zažíváme. Ačkoli jde o příběh z exotického prostředí, je nám v mnohých rysech velice blízký.
Dvacetiletý boj Lotos dovede mimo jiné na zasedání Všečínského sjezdu lidových zástupců a je nečekaně zakončen tím, že manžel, který vše zlé v jejím životě způsobil, nečekně umírá (bez jakéhokoliv jejího přičinění) a ona ztrácí smysl života. Jak si s tím poradí, to už si přečtěte sami.
Motivací pro přečtení této knihy může být úvodní autorovo motto:
Stará rčení bývají trefná. Třeba to, jak říká:
Jeden rozsype rýži, tisích jich to po něm bude sbírat, a stejně ji nikdy nevysbírají do čista.
Iva Vachková
Kniha byla zařazena do programu Bubákov čte a byla věnována novostrašecké knihovně, kde si ji lze půjčit.
Manžela jsem nezabila
- Autor: Liou Čen-jün
- Nakladatel: Odeon
- ISBN: 978-80-207-1694-1
- Název v originálu: Wo pu š´Pchan Ťin-lien
- Překlad: Zuzana Li
- Rozsah: 336 stran
- Rok vydání: 2016 (1. české vydání)