Omylem jsem rozšlápl černou kočku
Být klukem v sirotčinci v péči jeptišek není zřejmě ničím povznášejícím. Jenže přesně takovým klukem vypravěč je. Bezelstné vyprávění, které trochu připomíná Tajný deník Adriana Moela nebo Hrdého Budžese, zkrátka „dospělý“ pohled s využitím všech dospěláckých průpovídek, vás rozhodně rozesměje a možná vrátí trochu dětského pohledu. Díky za tu skvělou knížečku od Filipa Zawady, polského spisovatele, hudebníka a fotografa.
„Všichni říkají, že jsem nalezenec., jenže když jsem nebyl nikdy ztracenec, těžko říct, že mě někdo našel.“ (s.7)
„V dávných dobách měl Bůh spoustu problémů a hlavu jako pátrací balon. Teď ji má menší, protože dospěl a zmoudřel, netrápí se každou blbostí, a proto na sebe opilci musej dávat pozor jako nikdy dřív.“ (s. 37)
„Jeptišky se modlej pořád, opakujou to samý dokola, takže je jasný, že jejich prosby nikdy nebudou vyslyšeny, protože Bůh snese jen nějakou míru nudy a tu značně překračujou. Já taky nesnáším, když někdo dokola mele: šikmá věž v Pise, šikmá věž v Pise, síkmá věž v Pise…“ (s. 45)
Mirek Vachek
Kniha byla zařazena do programu Bubákov čte a lze si jí půjčit v novostrašecké, rudské i řevničovské knihovně.
Omylem jsem rozšlápl černou kočku
- Autor: Filip Zawada
- Nakladatel: Argo
- ISBN: 978-80-257-4315-7
- Originál: Rozdeptałem czarnego kota przez przypadek
- Překlad: Lucie Zakopalová
- Rozsah: 140 stran
- Rok vydání: 2024