Baletky
Česká próze se dlouhodobě, obdobně jako český film, tak trochu plácá v domácím blátíčku svých tvůrců a o nějakém možném přesahu mimo českou kotlinu si většinou může jen nechat zdát. Baletky, alespoň jak je hodnotím já, ovšem toto tvrzení popírají. Jednoduchý, a přitom ne banální, příběh zrodu baletky je krásnou sondou do života dítěte tvarovaného do baletky, sondou, která jen tak mimoděk naťukne některé aspekty života v 90. letech, sondou, která dá nahlédnout za oponu nádherného tance a draze zaplaceného úsměvu mladých tanečnic.Možná dnes, kdy dětí spíše trpí roztěkaností a neschopností něco někam dotáhnout, vypadá příběh o překonávání tlaku, ztráty kamarádek, opožděné menstruaci, bolesti, drogové závislosti a přesto přes to všechno plný života, tak trochu jako z Marsu.
Když je ti jedenáct, přestaneš jíst jídlo ze školní a internátní jídelny. Ve dvanácti začneš využívat přístroj na hubnutí, kterej mají na intru v klubovně, co vypadá jak váha, ale má takovej pás, co si natáhneš kolem zadku, břicha a zad, kterej se s hrozivým rachotem klepe a má z tebe ty tuky vytřást. Ve třinácti začneš kouřit, protože to zahání hlad, ve čtrnácti začneš na střídačku držet nejrůznější diety (jíš jenom tukožroutskou polívku), v patnácti jsi jenom na ovoci a müsli tyčinkách, v šestnácti objevíš projímadlo, v sedmnácti začneš zvracet a v osmnácti už nejíš skoro vůbec, protože chceš na jeviště a tam tě s nevhodnou postavou rozhodně nepustěj. (s. 12 – 13)
Při čtení jsem si připadal jako na mejdanu s baletkou, která mi vypráví o své cestě konzervatoří, o ztrátě dětství, o touze být na jevišti. Občas mi pro dokreslení situace ocituje svůj deník. Celou dobu jen přemýšlím, jak to ta holka mohla vydržet, jak o tom může vyprávět s tak trochu sarkastickým nadhledem. Cesty na jeviště a do zapomnění jsou někdy pekelně blízko. Výborně zvládnutá ich forma s obsahem, co stojí za to.
Všechny autority jsou vám u prdele, teda ty si přeješ nějakou najít, mít někoho, kdo by mohl bejt tvůj mravní vzor! Ale ať hledáš, co to jde, prostě nikde nic. (s. 75)
Neříkáš doma průsery ne proto, že by tě trestali, ale proto, aby se netrápili. (s 151)
Věděla jsi, že maturitu uděláš s prstem v zadku. Co s tebou bude po škole, to byl mnohem větší strach. (s. 214)
Nikdy jsem neviděl žádné představení, ve kterém by Miřenka Čechová, autorka novely Baletky, účinkovala. Podle všeho je však úspěšnou tanečnicí. Po přečtení její knihy ovšem nemám nejmenších pochyb o jejich literárních kvalitách.
Mirek Vachek
Kniha byla zařazena do programu Bubákov čte a lze si ji půjčit v novostrašecké a rudské knihovně, do nichž byla věnována.
Baletky
- Autorka: Miřenka Čechová
- Nakladatel: Paseka
- ISBN: 978-80-7637-063-0
- Rozsah: 224 stran
- Rok vydání: 2020