1918. Rozpad Rakouska-Uherska a vznik Československa
Když se v loňském roce připomínalo stoleté výročí vzniku Československa, byl náš knižní trh zaplaven mnaha publikacemi, které tu oslavovaly, tu shovívavě připomínaly vznik samostatného státu Čechů, Slováků a Rusínů, či se k němu kriticky vyjadřovaly. Většina z těchto knih se však tomuto problému věnovala jaksi převážně z českého hlediska, tj. pozice české národní narace. A právě v tom je kniha z pera profesora Rychlíka odlišná. Mimo ryze českých dějů a nároků se věnuje i Slovákům, Polákům, Ukrajincům, Maďarům, Němcům, Chorvatům, i Slovincům. To poněkud správně oslabuje námi vnímanou jedinečnost státoprávních snad našich předků a umožňuje nám tak na věci minulé nahlédnout bez pohledu zkaženého emocemi. Nikdo není vynášen do nebes ani zatracován. To platí stejně o TGM jako o císaři Karlu I. Habsburském.
Pohlížíme-li na české a slovenské vojáky jako na celek, pak je třeba říci, že naprostá většina z nich plnila bez jakéhokoliv odporu svou povinnost, ať už jako prostí vojáci a poddůstojníci, nebo jako záložní důstojníci. Jen menší část vojáků viděla řešení v dezerci k nepříteli a dobrovolném zajetí. Zprávy o masových dezercích českých vojáků šířila za války především německá propaganda v Čechách ve snaze Čechy denunciovat, přičemž po první světové válce se tato tvrzení stala paradoxně součástí zakladatelské legendy československého státu jako důkaz o masovém odporu Čechů a Slováků proti Rakousku-Uhersku. (s. 105)
Pro rakouské poměry je přímo charakteristické, že zatímco Tomáš Masaryk vedl zahraniční odboj a jeho starší dcera Alice (1879 – 1966) byla za účast v protirakouském odboji uvězněna, jeho syn Jan (1886-1948), pozdější československý diplomat a ministr zahraničních věcí, naopak bojoval po celou válku v řadách rakousko-uherské armády. (str. 114)
Bitva u Zborova se stala prvním samostatným vystoupením československých legií a 2. červenec byl v první Československé republice oslavován jako den československé armády. Je určitým paradoxem dějin, že proti československé střelecké brigádě stál na rakouské straně 35. pěší pluk z Plzně a 75. pěší pluk z Jindřichova Hradce. U Zborova tak bojovali Češi proti Čechům. (s. 161)
Má-li žít více národů v jednom státě, pak jeho obyvatelé musejí tento stát vnímat jako svůj, musejí se s ním ztotožnit. Ale obyvatelé monarchie neměli společnou identitu, která by je mohla v jednom státě udržet. Nakonce stát kromě dvora, generality a vysokého duchovenstva nikdo nepotřeboval. (s. 252)
Mirek Vachek
Kniha byla zařazena do programu Bubákov čte a byla věnována novostrašecké knihovně, kde si ji lze půjčit.
1918
Rozpad Rakouska-Uherska a vznik Československa
- Autor: Jan Rychlík
- Nakladatel: Vyšehrad
- ISBN: 978-80-7429-988-9
- Rozsah: 280 stran
- Rok vydání: 2018 (1. vydání)