CAIMBEUL, T., Konec podzimu
Kdesi, a místo není opravdu důležité, se odehrává příběh tří přátel, kteří zbyli sami na kdysi rušném a živém ostrově. Příběh stárnoucích lidí protknutý vzpomínkami na mládí je zprávou o jejich končícím světě, o zániku jejich kultury. Přesto se nejedná o vyprávění depresivní, ale měkce milé, na nic si nestěžující, inspirující a vedoucí k zamyšlení čtenářů nad jejich vlastním životem. Nechte se, stejně jako já, pozvat ke svým vlastním vzpomínkám prostřednictvím vzpomínek jiných. Náš svět mizí.
Vzpomínat na hříchy mládí, na chyby, kterých jsem se dopustil. A zejména na chyby, kterých jsem se nedopustil – občas mívám výčitky. (s. 131)
Hovor ustal. Každý z nich cítil jakýsi stesk, stýskalo se jim po jiných nocích, které se nikdy nestaly. Zároveň však byli šťastní, šťastní, že jsou ještě naživu a že něco takového znovu vidí a cítí, šťastní, že jsou v Káněcí strži a slyší zvuk řeky a o něco dál prastarý zvuk moře. (s. 87-88)
Miroslav Vachek
Kniha byla zařazena do programu Bubákov čte a lze si ji půjčit v novostrašecké i rudské knihovně, do nichž byla věnována.
Konec podzimu
<
- Autor: Tormod Caimbeul
- Název v originálu: Deireadh an Fhoghair
- Překlad: Petra Johana Poncarová
- Nakladatel: Argo
- ISBN: 978-80-257-2687-7
- Rozsah: 176 stran
- Rok vydání: 2018 (1. české vydání)