ANDREAS, P., Vybírat a posuzovat
V mnoha ohledech výjimečná monografie respektovaného bohemisty Petra Andrease reflektuje normalizační literární kritiku s vědomou a deklarovanou distancí od tzv. polistopadového čtení, apriori připraveného vidět všechny literárněvědné soudy jako pokrytecké, účelové a politicky deformované. Snaží se naopak nepředpojatě postihnout specifika normalizační literární kritiky jako literární kritiky. Tedy přiznat kritikovi právo interpretovat fakta v intencích vlastní hodnotové koncepce. Spor o psychoanalýzu (str. 158 a následující) je toho dobrým příkladem. Skutečnost, že normalizační režim tento směr potíral coby „buržoazní pavědu“, ještě neznamená, že ji jako pomýlenou nemohli kritici hodnotit zcela spontánně. Současně je monografie metodologickou obranou; dosvědčuje mnohdy tendenční analýzy normalizačních textů polistopadovými literárními teoretiky a vědci.
Kniha má přehlednou strukturu jedenácti oddílů, z nichž běžného čtenáře zajímá prvních osm – resumé v angličtině, použitá literatura a jmenný rejstřík si patrně najdou své zájemce především v akademických kruzích. Tam byla ostatně celá monografie primárně cílena – jde o Andreasovu disertační práci, což prozrazují nejen výše zmiňované oddíly, ale především typický jazyk graduačních prací: Hypotézy, metodologie, východiska. Taky poněkud teoretičtější úvod, především kapitola „Politika interpretace a teorie jednání. Analytická metoda“ by mohl na leckteré fakultě poskytující humanitární (tedy charitativně záchranné) vzdělání sloužit jako velmi důstojný úvodní kurz gnoseologie.
Mimořádně důležitý je oddíl „III. Politika předporozumění a politika sebeprezentace. Metodologické reflexe“, v níž autor ozřejmuje významný smysl a cíl své práce, jímž je odhalení metodologických pochybení při současném, tzv. polistopadovém čtení textů literární kritiky z období normalizace. Nejen pro oblast literárněvědného bádání je ostatně dobré si uvědomit, jak naše vnímání celého období normalizace ovlivňuje polistopadový étos, jehož bází je antikomunismus. Tímto prismatem nahlížíme nejen kulturní produkci, ale celou tehdejší společnost, její strukturu, projevy, tendence atd. To nutně vede k deformacím, jež bez hlubší analýzy či alespoň sebereflexe nejsme s to zaznamenat.
Čtvrtý oddíl popisuje mj. tabuizaci autorů a témat, praxi pokrývání (z níž si mnozí udělali alibi – pokrytý spisovatel či překladatel se po Listopadu ´89 stal pro řadu režimních autorů Židem ve sklepě), doslova kafkovské seznamy zakázaných autorů, o nichž nebylo jasné, kdo je vydal, pro koho platí a kdo má moc je revidovat; celou politicko-estetickou normu 70. a 80. let.
Pátý oddíl, věnovaný autocenzuře a selekci, přináší také podrobné kasuistiky – konkrétní případy chování konkrétních osob v normalizačním literárním provozu. Jde o čtenářsky nejatraktivnější části monografie a autor je ve velkém objemu zařazuje také do dalších kapitol. Což pro mě představuje vážný etický problém především u autorů dosud žijících. Největší rozpaky pociťuji nad citacemi osobní korespondence, byť by k ní účastnění dali souhlas; o to větší, když Petr Andreas vyjádření aktérů kauz rozporuje a proti jejich pohledu staví své interpretace. Tak proč se jich ptá, když pak jejich odpovědím nevěří? Nejmarkantněji je tento nedostatek dobrého vkusu po mém soudu patrný v případě velmi erudovaného vědce Milana Blahynky, u nějž se Andres nejen nezdráhá citovat e-mailovou korespondenci, ale také kádrové materiály, které o něm coby vyloučeném členu a znovu na členství aspirujícím kandidátovi vedla KSČ. V určitých chvílích mi to přišlo za hranou, stejně jako Andreasovo naznačování možné kompenzace literárněkritické odbornosti jejím politickým aspektem. Zrovna v Blahynkově případě je to totiž čítankové chucpe.
V šestém oddíle (Politika interpretace v textu: Rétorika a autoritativní jazyk) tvoří tyto kasuistiky již dominantní část, přičemž nelze přehlédnout, že mnohdy přinášejí dosud neznámá fakta a ozřejmují nové souvislosti. Za pozornost rozhodně stojí slavná kauza Lukešovy „Prozaické skutečnosti“, zajímavě konfrontující kritické posudky démonizovaného Vítězslava Rzounka, který se právě v tomto případě dokázal přidržet kritérií literárněvědných, a omlouvaného Josefa Peterky (jeho Žid ve sklepě se jmenuje Miroslav Červenka), který se projevil především jako ideolog. Rovněž pozoruhodná je kapitola o sebekritice a jejích formách v literárněkritickém kontextu normalizace: sebekritika sebeinterpretací či paradoxní sebekritika sebepochvalou.
Téměř humorně působí pak sedmá kapitola „Politika interpretace v paratextu“, která rozebírá předmluvy, doslovy, ediční poznámky, texty na záložkách, přebalech, poznámky pod čarou, rejstříky a další paratextové formáty a ukazuje, jak někdy právě ony umožnily vyjít dílu, které by soudobá cenzura za normálních okolností nutně zakázala. Jako nejčastější strategie autorů paratextů odhaluje Andreas přeznačení, reinterpretaci, selekci a další tance mezi vejci. Pro nás pamětníky je někdy úsměvné to číst a vzpomínat si na konkrétní příklady z naší (nejčastěji) čtenářské zkušenosti. Graham Green se tak pod zkušeným perem Jana Zábrany stává miláčkem světového marxismu, Franz Kafka díky Květě Hyršlové továrním dělníkem a Vladimír Holan v podání Milana Blahynky epigonem S. K. Neumana – což ho z nemilosti vyvedlo ne-li na výsluní, tedy alespoň do prostoru opatrné tolerance.
Osmý oddíl (Kritický akt v normalizační éře)je opět teoretickou statí a věnuje se performativní povaze literární kritiky za normalizace. Velikou předností knihy jako celku je její vpravdě přátelský a srozumitelný jazyk, přístupný i čtenáři s jen minimální literárněkritickou průpravou a omezeným pojmovým aparátem. Petr Andreas o mně píše, že formuluji neumětelsky, a já bych mu to moc rád vrátil – ale poctivě nemůžu. V monografii „Vybírat a posuzovat“ uplatňuje vstřícnou výkladovou didaktiku a i čtenáře místy bloudícího nakonec z labyrintu termínů a teorií bezpečně vyvede. Jeho knížky by neměla chybět v knihovně nikoho, koho česká literatura jako kulturní a historický fenomén zajímá.
Petr Kukal
Kniha byla zařazena do programu Bubákov čte.
Vybírat a posuzovat
- Autor: Petr Andreas
- Nakladatel: Pistorius & Olšanská
- ISBN: 978-80-87855-55-3
- Rozsah: 224 stran
- Rok vydání: 2016 (1. vydání)